POHOVOR: Používejte představy - typy personalistů

Určitě jste o tom už četli. Rady typu: bojíte se někoho... představte si, jak sedí na WC… a podobně dobře míněné informace. Píše se o tom často. A většinou se o tom lépe píše, než pak v praxi použije. Nicméně psychika je mocná. Proto:

Používejte představy.

Pokud si po přečtení následujících řádků při pohovoru dokážete i na chvíli připustit představu, že nejednáte s tím, s kým jednáte, ale s někým jiným, pak to mělo smysl. Pojďme se spolu podívat na pár typů personalistů, se kterými se můžete setkat (pro jednoduchost budu používat pouze mužský rod, ale rozhodně se vztahuje i na ženy):

Důležitý, nezáživný mluvka, rád se poslouchá a ještě raději skáče do řeči.
V tomto případě je velká pravděpodobnost, že jednáte přímo s majitelem nebo jeho zástupcem. Školeného personalistu v této roli zřejmě nikdy nespatříte.

Jak na něj? Zaujměte pozici trpělivého táty, kterému desetiletý syn naproti u stolu vypráví svůj důležitý a napínavý příběh co dnes zažil. Pomiňte fakt, že Vás to uspává a příliš nezajímá. Naopak, bedlivě poslouchejte, co Vám říká. Buďte rádi, že většinu pohovoru udělá za Vás. Buďte připraveni, že po dlouhé přednášce přijde otázka. Zeptá se Vás na něco, co bude souviset s první nebo druhou větou, kterou debatu začal. Pokud nebudete rychle vědět co odpovědět, vraťte se k nějakému bodu z jeho výkladu a poproste, ať Vám ho ještě více přiblíží. Bude neskonale potěšen a Vy získáte čas.

Buďte aktivní. Dávejte doplňující otázky, zajímejte se o podrobnosti, kývejte, ujišťujte, že jste porozuměli a pokud neporozuměli, znovu se ptejte. Nesnažte se o dlouhá souvětí. Občas se nahlas podivte, jestli je to opravdu možné, že má tolik zkušeností a že toho tolik zažil. Nebo jak je dobrý, že firmu dostal do této fáze, v které se právě nachází. Nedívejte se na to tak, že mu podlézáte nebo, že jdete pod svoji hrdost. Berte to jako hru. Hrajte na jeho notu. Hrajte si s ním. Je to někde uvnitř sebe v hloubce nejistý člověk, který nahlas okolí a především sebe přesvědčuje o své genialitě.

Nemluvný, úsečný a stroze vypadající divný brouk bez známky emocí.
V této roli můžete narazit na personalistu, který s Vámi hraje hru a předává záměrně aktivní pole působnosti Vám. To v případě, že se ucházíte o práci spojenou s lidmi. Ať vedoucí, obchodní nebo jinou. Ale může to být i skutečná nátura tohoto člověka. Těžko říct, která fáze je horší. V každém případě je to na Vás.

Jak na něj? V žádném případě není na místě panika, že je takový kvůli Vaší osobě. Že se mu nelíbíte, jste mu nesympatičtí a podobně. Ujistěte se cíleně v hlavě, že je to buď taktika, nebo prostě divný brouk od přírody. Tady by mohla zabrat představa, že jste přišel navštívit svého velmi starého stýčka, který je unavený životem a mluvení mu už moc nejde. Čeká od Vás přívětivost, aktivitu, energii a nesmíte ztratit jeho pozornost.

Rozhodně nejsou na místě žádné levné vtípky, podlézavost ani podbízivost. Naopak musí z Vás být cítit rozumná energie. Ovšem nepřežeňte to. Pokud je tento člověk opravdu náturou kliďas a introvert, mohla by ho Vaše příliš velká energie zabít. Ukažte zdravé sebevědomí, že situaci máte pod kontrolou. Že Vám není nepříjemně. Na otázky odpovídejte přívětivě, s nadhledem. Nepočítejte, že Vám takovýto člověk pomůže. Netvařte se nejistě, když nebudete moci ve větě najít správné slovo, nedívejte se na něj s nadějí, že Vám ho pomůže doplnit.

Největší pravděpodobnost jak takového člověka alespoň trošku rozhovoříte je, když Vám položí otázku, Vy se ho zeptáte na její doplnění nebo upřesnění. Ale doporučuji zkusit jen jednou. Pokud to zabere, pak skvělé a vtahujte ho častěji tímto způsobem do rozhovoru. Pokud ne, pokud i na doplňující otázku Vám jen úsečně odpoví, jste v tom sám a znovu se o to nepokoušejte, ať mu nedojde trpělivost. Tady opravdu dojdete nejdál s neúnavnou pozitivitou a rozumně nastavenou energií.

Nagelovaný hezoun, nebezpečně prožívající svoji důležitost a nadřazenost.
Bývá většinou šéf oddělení, který poté bude i Váš přímý nadřízený. Může být i personalista, který prožívá svou sílu postavení, není v něm až tak dlouho.

Jak na něj? Tento typ je skutečný skvost. Pokud se setkáte se stejným pohlavím, jako jste Vy, navíc nerad akceptujete nepřirozené autority a už od začátku ve Vás stoupá potřeba tohoto člověka „posadit na zadek“, pak máte zaděláno na problém. Stojí před Vámi člověk, kterým lomcuje puberta (obrazně myšleno samozřejmě). Je nadšený sám ze sebe, ze své moci a má panický strach z každého kdo by mu jeho pocit mohl ohrozit.

Tady bude potřeba Vaše velká trpělivost, takt a pochopení. Představit si, že máte před sebou patnáctiletého puberťáka, který prahne po uznání a obdivu, pro Vás jistě nebude nijak komplikované. Horší už to bude s tím jakou Vaši taktiku a přístup zvolit. I tady Vám doporučím tu nejprostší věc: hrajte si. Odpovídejte s menší podřazeností (zdůrazňuji: s menší!). Hodně se ptejte. Obdivujte, ale tak aby neprokoukl, že se bavíte. Je pravděpodobné, že jen tak mimo řečí prohodí něco o jeho silném autě, luxusní kanceláři, velké zodpovědnosti, neochvějném úsudku, výborném postavení v kolektivu, nebo něco jiného hodného obdivu. Chytněte se toho. Rozveďte tuto debatu. Získejte jeho pocit, že jste nadšen pro stejnou věc, ale on je o kus dál a chcete se od něj učit.

Tento člověk se z této fáze jednou pravděpodobně dostane a bude z něj časem pohodový šéf nebo kolega. Tak mu teď dejte, co chce dostat a až Vás příjme, sám si zvolíte další taktiku. Uvidíte, že má spoustu slabin a tohle je jen jeho způsob jak se s nimi vyrovnat.

Vstřícný, rozjásaný, vysmátý a sám se sebou si jistý vtipálek
Je to člověk, který na svém místě působí už dost dlouho. Má většinou dlouholeté zkušenosti ať už jako šéf nebo personalista. Umí dobře klamat tělem.

Jak na něj? Tihle lidé z mé zkušenosti bývají u pohovorů nejvíce nebezpeční a nevypočítatelní. Vstřícností a humorem Vás uvolní a dostanou z Vás i ty informace, které jste kdysi řekli jen své mámě. Vzbudí ve Vás pohodu, jistotu a důvěru. V průběhu si Vás směrují přesně tam, kam potřebují. Není moc šancí, že si toho všimnete a něco s tím uděláte. Ptají se na podrobnosti, prokládají vtipem, zlehčují a používají nadsázku. Dávají i obdivné otázky a chtějí Vaše vysvětlení pro jejich údajné pochopení. Vaše odpovědi si pro sebe slušně analyzují.

Dlouho jsem přemýšlela koho si v jejich roli představit. A došlo mi, že nejideálnější je se na něj dívat jako na bývalého dobrého kamaráda, se kterým jste se vždycky dobře zasmáli, měli hodně společného, ale pak Vám často uštědřil slušnou podpásovku v momentě, když jste to nejméně čekali. Vždy se pak s vysvětlením omluvil, ale Vy už mu nikdy nezačali znovu věřit. Tohle přirovnání mi na něj sedí nejvíc.

A už teď asi tušíte jak se k němu chovat. Nepouštět si ho k tělu, odpovídat jen na co se opravdu ptá, nikdy nezacházet do podrobností, udržet si profesionální odstup. Jak často doporučuji uvolněnost, v tomto případě radím, neuvolňujte se úplně, buďte ve střehu. Z těchto pohovorů odcházíte s pocitem, že vítězství máte v kapse. Že jste si úplně sedli. A o to větší je pak Vaše překvapení a zklamání, když se za pár dnů dozvíte, že jste neprošel ani do druhého kola, pokud se vůbec tento pán bude obtěžovat dát Vám vědět.

Kombinace od každého kousek
Protože svět není černobílý, pak ani nejde předpokládat, že se při pohovorech setkáte čistě s těmito typy lidí. Nejde ušít jednoznačný mustr, jak ke komu přistupovat. Mým záměrem je trošku Vás připravit na to co můžete při pohovorech čekat a s kým se můžete dostat kontaktu. A že je vždy o dost jednodušší si v personalistovi představit nějakou osobu nebo situaci. Pokud se personalisty bojíte, pak osobu, které věříte a chcete ji pomoci. Pokud naopak ve Vás personalista vzbuzuje absolutní pohodu, pak je na místě trošinka opatrnosti před přílišnou otevřeností.

Protože víc než kdekoliv jinde, tak právě na pohovoru platí, že nic není tak, jak se tváří.